Psychologie slev: Kdy sleva opravdu funguje?
Dva scénáře, jeden gril a rozdíl v hlavě
Zkuste si představit následující situace. Odpovězte si vždy sami pro sebe dřív, než budete číst dál.
🔹 Scénář A:
Jste v obchodě a vybíráte si nový zahradní gril. Zaujme vás model Weber Q 320 – vypadá skvěle a navíc je ve slevě.
Původní cena: 350 dolarů
Sleva: 100 dolarů
Aktuální cena: 250 dolarů
Koupíte ho? Nebo se ještě podíváte jinam?
🔹 Scénář B:
Stejný gril, stejný obchod, ale tentokrát:
Původní cena: 255 dolarů
Sleva: 15 dolarů
Aktuální cena: 240 dolarů
Koupíte ho teď? Nebo si ho raději necháte ujít?
Proč se chováme neracionálně? 🤯
Pokud jste jako většina lidí, zaujal vás více scénář A – sleva 100 dolarů zní lákavěji než 15.
Ale… v druhém scénáři je gril levnější o 10 dolarů.
V reálu bychom tedy zaplatili víc, jen kvůli tomu, že sleva „vypadá“ lépe.
To je klasický příklad toho, jak vnímání hodnoty ovlivňuje nákupní rozhodování – ne samotná cena, ale pocit výhodnosti.
Z praxe a výzkumu 📘
Podobný scénář byl součástí výzkumu, který cituje Jonah Berger v knize Jak stvořit pecku na trhu.
A výsledky byly jednoznačné: velikost slevy (nebo spíš její psychologický dopad) má obrovský vliv na rozhodování zákazníka – často větší než samotná finální cena.
Co si z toho odnést? 🧭
- Sleva je nástroj. Funguje, pokud je vnímána jako hodnotná.
- Čím větší kontrast oproti původní ceně, tím silnější reakce.
- Čísla prodávají – ale hlavně, jak se prezentují.
A co vy? 💬
Jak byste se rozhodli vy?
Napište do komentáře – A nebo B? A proč? 🔽
📝 Marketing v souvislostech je série článků, které ukazují, že za každým rozhodnutím zákazníka se skrývá víc než jen logika. Pokud vás baví rozplétat souvislosti mezi lidským chováním a marketingem, zůstaňte na palubě. ⚓